Vyzkoušejte si: Školení BOZP vedoucích zaměstnanců

BOZP není práce navíc

Podle § 101 odst. 2 zákoníku práce je péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená vedoucím zaměstnancům nedílnou a rovnocennou součástí jejich pracovních povinností, a to na všech stupních řízení – od ředitele po mistra nebo vedoucího směny.

„Rovnocenná“ znamená, že BOZP nestojí v pořadí až za výkonem. Pokud plán nejde splnit bezpečně, je to problém plánu, ne důvod ustoupit z bezpečnosti.

Podle § 302 písm. c) zákoníku práce jsou vedoucí povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP. Souvisí s tím i povinnost řídit a kontrolovat práci podřízených (písm. a) a zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů (písm. f).

Kdo je „vedoucí zaměstnanec“

Vedoucím zaměstnancem je ten, kdo je na jednotlivých stupních řízení oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny (§ 11 zákoníku práce). Rozhoduje tedy skutečné postavení, ne název funkce na vizitce. Vedoucí směny, který přiděluje práci, je vedoucím zaměstnancem, i když se jeho pozice jmenuje „koordinátor“.

Zaměstnavatel odpovídá, vedoucí zajišťuje

Odpovědnost za BOZP nese zaměstnavatel (§ 101 odst. 1), ale jedná prostřednictvím lidí. Vedoucí jsou ti, kdo jeho povinnosti v praxi plní na svém úseku. V běžném dni to znamená:

• práci přidělujte jen lidem, kteří jsou proškolení, zdravotně způsobilí a vybavení (§ 103 odst. 1),
• dávejte jasné pokyny a kontrolujte, zda se dodržují,
• závady řešte, nebo je předejte tomu, kdo je vyřešit může – a ověřte, že se to stalo,
• nepřipusťte práci, která je zjevně nebezpečná, i kdyby to znamenalo zdržení.

Tři roviny odpovědnosti

1. Pracovněprávní. Zanedbání BOZP je porušením povinností vedoucího jako zaměstnance – od výtky přes odvolání z funkce (je-li odvolatelná) až po výpověď u závažného porušení. Způsobí-li vedoucí zaměstnavateli škodu (např. zaplacené odškodnění), může zaměstnavatel žádat náhradu; u nedbalosti je ale omezena na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).

2. Přestupková. Pokuty za přestupky na úseku BOZP ukládá inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb. Dostává je zaměstnavatel, ne vedoucí osobně – u nejzávažnějších porušení (nezajištění bezpečnosti, neposkytnutí OOPP, povinnosti při úrazech) až 2 000 000 Kč.

3. Trestní. Trestní odpovědnost je osobní a týká se jen nejzávažnějších případů, kdy dojde ke zranění nebo smrti. Trestní zákoník postihuje např. těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147) a ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148). U § 148 je podmínkou, že pachatel porušil důležitou povinnost vyplývající ze svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce; u § 147 vede porušení takové povinnosti k vyšší sazbě – odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta (§ 147 odst. 2), zatímco u § 148 odst. 1 hrozí odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti. Typický příklad: vedoucí ví, že ochranný kryt stroje je odmontovaný, a přesto nechá na stroji pracovat brigádníka bez zaškolení.

Co vás skutečně chrání

Nejlepší ochranou vedoucího je skutečně fungující prevence:

1. Znát rizika svého úseku (kapitola 2).
2. Mít proškolené lidi a záznamy o tom (kapitola 3).
3. Kontrolovat dodržování pokynů a OOPP a reagovat na porušení (kapitoly 3 a 4).
4. Eskalovat to, co sami nevyřešíte – písemně. E-mail „stroj č. 4 nemá funkční nouzové zastavení, do opravy jsem ho odstavil“ je silnější než poznámka na poradě.
5. Řešit úrazy a skoronehody tak, aby se neopakovaly (kapitola 5).