Odpovědnost vedoucího za BOZP: pokuta, náhrada škody, trest

Mistr ve výrobě ví, že na jednom ze strojů chybí ochranný kryt. Oprava je objednaná, ale zakázka spěchá, a tak na stroji dál pracuje brigádník. Dojde k úrazu. Kdo teď za co odpovídá? Firma, mistr, nebo brigádník sám? A co z toho může skončit pokutou, náhradou škody nebo trestním stíháním?

Odpovědnost v BOZP má tři roviny, které se často pletou. Rozdělit si je pomáhá vedoucím i personalistům: každá rovina dopadá na někoho jiného a řídí se jiným zákonem.

Výchozí bod: zaměstnavatel odpovídá, vedoucí zajišťuje

Podle § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců odpovědný zaměstnavatel. Firma ale jedná prostřednictvím lidí, a proto zákon v § 101 odst. 2 stanoví, že péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení. Totéž opakuje § 302 písm. c): vedoucí je povinen zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Vedoucí tedy není jen „ten, kdo předává informace“. Na svém úseku povinnosti zaměstnavatele skutečně plní – a když je neplní, porušuje své vlastní pracovní povinnosti.

1. Přestupková rovina: pokutu dostává firma

Pokuty za porušení BOZP ukládá inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti práce vyjmenovává § 30 odst. 1 a horní hranice pokut stanoví § 30 odst. 2. Pokutu dostává zaměstnavatel, nikoli vedoucí osobně.

Několik příkladů, které se týkají práce vedoucích:

Přestupek zaměstnavatele	Ustanovení zák. č. 251/2005 Sb.	Pokuta až do
Nedodrží povinnosti podle § 101 až 103 zákoníku práce (mimo jiné školení, informace a pokyny, prevence rizik)	§ 30 odst. 1 písm. f)	2 000 000 Kč
Neposkytne OOPP nebo je neposkytne bezplatně	§ 30 odst. 1 písm. g)	2 000 000 Kč
Nekontroluje používání OOPP nebo je neudržuje v použitelném stavu	§ 30 odst. 1 písm. h)	2 000 000 Kč
Nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů	§ 30 odst. 1 písm. o)	2 000 000 Kč
Nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu	§ 30 odst. 1 písm. j)	1 000 000 Kč
Nevyhotoví záznam o pracovním úrazu	§ 30 odst. 1 písm. k)	1 000 000 Kč
Nevede evidenci úrazů, neohlásí úraz nebo nezašle záznam	§ 30 odst. 1 písm. m), n)	400 000 Kč

Jde o horní hranice. Konkrétní výši určuje inspektorát podle okolností případu. Znění zákona najdete na zakonyprolidi.cz.

Pro vedoucího je důležité, že i když pokutu platí firma, zjištění inspektorátu se obvykle týkají právě jeho úseku: chybějící školení, nekontrolované OOPP, nezapsaný úraz.

2. Pracovněprávní rovina: vedoucí jako zaměstnanec

Zanedbání BOZP je porušením povinností vedoucího vůči zaměstnavateli. Zaměstnavatel na něj může reagovat stejně jako na jiná porušení pracovních povinností – podle závažnosti.

Pokud vedoucí zaměstnavateli porušením povinností způsobí škodu, může po něm zaměstnavatel požadovat náhradu. Zákon ji ale omezuje: podle § 257 odst. 2 zákoníku práce nesmí náhrada škody způsobené z nedbalosti přesáhnout čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.

3. Trestní rovina: osobní a výjimečná

Trestní odpovědnost je jediná, která dopadá přímo na konkrétního člověka. Přichází v úvahu v nejzávažnějších případech, kdy dojde ke zranění nebo smrti. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pro tyto situace obsahuje zejména:

• § 148 – ublížení na zdraví z nedbalosti: kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající ze svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
• § 147 – těžké ublížení na zdraví z nedbalosti: základní sazba je odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti; pokud k činu dojde proto, že pachatel porušil důležitou povinnost ze svého zaměstnání nebo funkce, hrozí odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta (§ 147 odst. 2).

Právě povinnosti vedoucího podle § 101 odst. 2 a § 302 zákoníku práce mohou být takovou „důležitou povinností“. Z tohoto důvodu je pro vedoucího podstatné, zda věděl nebo měl vědět o riziku a zda udělal, co se po něm dalo rozumně čekat. Trestní stíhání vedoucího je výjimka, ne běžný následek každého úrazu – ale v situaci z úvodu, kdy vedoucí ví o chybějícím krytu a nechá na stroji pracovat nezaškoleného brigádníka, se ho týkat může.

Proč na kontrole podřízených záleží i při odškodnění

Za škodu z pracovního úrazu odpovídá zaměstnavatel i tehdy, když povinnosti neporušil. Zprostit se jí může jen v případech, které vyjmenovává § 270 zákoníku práce. Jedním z nich je situace, kdy zraněný zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny k BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

Tuto podmínku v praxi naplňuje vedoucí. Bez dokladu o školení, bez záznamu o seznámení s riziky a bez důkazu, že vedoucí porušení pokynů řešil, se zaměstnavatel odpovědnosti nezprostí. Tolerance typu „všichni to tak dělají“ se pak obrací proti firmě i proti vedoucímu samotnému.

Co se na vedoucího přenést nedá – a co ho chrání

Odpovědnost za BOZP nelze přenést na podřízené ani podpisem prohlášení „pracuji na vlastní nebezpečí“. Zaměstnanci mají vlastní povinnosti (§ 106 odst. 4 zákoníku práce), ale vedoucí je musí vyžadovat a kontrolovat.

Vedoucího v praxi chrání pět věcí:

1. Zná rizika svého úseku a ví, kde je vyhodnocení rizik.
2. Nepustí k práci nikoho bez školení a seznámení s riziky – ani brigádníka „jen na jeden den“.
3. Kontroluje dodržování pokynů a OOPP a porušení zaznamená.
4. Eskaluje písemně to, co sám vyřešit nemůže. E-mail „stroj č. 4 nemá kryt, do opravy jsem ho odstavil“ je silnější doklad než zmínka na poradě.
5. Řeší úrazy a skoronehody tak, aby se neopakovaly – postup popisujeme v článku Úraz podřízeného: postup vedoucího krok za krokem.

Předpokladem všeho je, že vedoucí své povinnosti zná. Proč k tomu nestačí školení pro řadové zaměstnance, vysvětluje článek Je školení BOZP vedoucích povinné?.

Shrnutí

• Za BOZP odpovídá zaměstnavatel, vedoucí jeho povinnosti na svém úseku plní (§ 101 odst. 2, § 302 písm. c) zákoníku práce).
• Pokuty podle § 30 zákona č. 251/2005 Sb. dostává zaměstnavatel, u porušení § 101 až 103 zákoníku práce až 2 000 000 Kč.
• Náhrada škody, kterou může firma chtít po vedoucím za nedbalost, je omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2).
• Trestní odpovědnost (§ 147, § 148 trestního zákoníku) je osobní a týká se nejzávažnějších případů.
• Nejlepší ochranou je jednat, kontrolovat a mít to doložené.

Školení zaměřené na odpovědnost vedoucího

První kapitola našeho kurzu Školení BOZP vedoucích zaměstnanců je věnovaná právě těmto třem rovinám odpovědnosti, další kapitoly rizikům, kontrole podřízených, OOPP, úrazům a kontrolám inspekce. Kurz končí testem 20 otázek a každý vedoucí dostane osvědčení s platností 12 měsíců. Projděte si ukázku zdarma, nebo školení rovnou objednejte.